Zákon 109 / 2001 Sb.
PŘEDSEDA VLÁDY

vyhlašuje úplné znění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon),

jak vyplývá se změn provedených zákonem č. 103/1990 Sb., zákonem č. 425/1990 Sb., zákonem č. 262/1992 Sb., zákonem č. 43/1994 Sb., zákonem č. 19/1997 Sb., zákonem č. 83/1998 Sb., nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 95/1998 Sb., nálezem Ústavního soudu uveřejněným pod č. 96/1998 Sb., zákonem č. 132/2000 Sb., zákonem č. 151/2000 Sb., zákonem č. 239/2000 Sb. a zákonem č. 59/2001 Sb.

 

ZÁKON

o územním plánování a stavebním řádu

(stavební zákon)

Federální shromáždění Československé socialistické republiky

se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST ČTVRTÁ

VYVLASTNĚNÍ

§ 108

(1) Pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb nebo opatření ve veřejném zájmu, uvedených v odstavci 2, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám lze omezit10a) rozhodnutím stavebního úřadu (dále jen "vyvlastnit").

(2) Vyvlastnit podle tohoto zákona je možné jen ve veřejném zájmu pro

a) veřejně prospěšné stavby podle schválené územně plánovací dokumentace,

b) vytvoření hygienických, bezpečnostních a jiných ochranných pásem a chráněných území a pro zajištění podmínek jejich ochrany,

c) provedení asanace sídelního útvaru nebo jeho asanačních úprav podle schválené územně plánovací dokumentace,

d) vytvoření podmínek pro nezbytný přístup k pozemku a stavbě,

e) vytvoření podmínek pro umístění nebo řádný provoz zařízení státní pozorovací sítě, kterou se zjišťuje stav životního prostředí,

f) účely vymezené zvláštními zákony.10b)

(3) Veřejný zájem na vyvlastnění pro účely uvedené v odstavci 2 musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za stavby podle odstavce 2 písm. a) se považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace.

... na začátek ...

§ 109

Cíl vyvlastnění

(1) Cílem vyvlastnění je dosáhnout přechodu, popřípadě omezení vlastnického práva k pozemkům a stavbám, nebo zřízení, zrušení, popřípadě omezení práva věcného břemene k pozemkům a stavbám.

(2) Vlastnické právo k pozemkům a stavbám přechází vyvlastněním na navrhovatele. Vyvlastněním zanikají všechna ostatní práva k vyvlastněným pozemkům a stavbám, pokud není v rozhodnutí stanoveno jinak; to se nevztahuje na právo užívat byty a nebytové prostory, které vyvlastněním nezaniká.

... na začátek ...

§ 110

Podmínky vyvlastnění

(1) Vyvlastnit lze jen tehdy, není-li možno cíle vyvlastnění dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

(2) Vyvlastnění musí být v souladu s cíli a záměry územního plánování, který se prokazuje zpravidla územním rozhodnutím. Pokud účel, pro který se vyvlastňuje, nevyžaduje vydání územního rozhodnutí, zkoumá se soulad s cíli a záměry územního plánování přímo ve vyvlastňovacím řízení.

(3) Vyvlastnění může být provedeno jen v nezbytném rozsahu. Je-li možno dosáhnout účelu vyvlastnění pouze omezením práva, nelze právo odejmout v plném rozsahu. Jestliže se vyvlastněním převádí vlastnické právo pouze k části pozemku nebo se omezuje jiné právo k pozemku či ke stavbě a vlastník nebo jiný oprávněný by nemohl využívat zbývající části pozemku nebo omezeného práva k pozemku či stavbě, popřípadě je mohl užívat jen s nepřiměřenými obtížemi, rozšíří se vyvlastnění i na zbývající část, pokud o to vlastník nebo jiný oprávněný požádá.

... na začátek ...

§ 111

Náhrada za vyvlastnění

(1) Vyvlastnění se provádí za náhradu. Náhrada se poskytuje v penězích, pokud zvláštní zákon nepřipouští jiný způsob náhrady.

(2) Náhradu za vyvlastnění, způsob náhrady, kdo a komu náhradu poskytuje, popřípadě maximální výši náhrady stanoví obecně závazný právní předpis.

(3) Nedojde-li v průběhu vyvlastňovacího řízení mezi dosavadním vlastníkem a těmi, kterým na vyvlastňovaném pozemku nebo stavbě váznou práva zanikající vyvlastněním, k dohodě o rozdělení náhrady, složí navrhovatel náhradu u soudu, v jehož obvodu pozemek nebo stavba leží. Soud rozhodne o uspokojení těchto nároků, zejména s přihlédnutím k tomu, aby nebylo ohroženo zajištění nároků zástavních věřitelů.

... na začátek ...

Vyvlastňovací řízení

§ 112

(1) Vyvlastňovací řízení provádí stavební úřad.

(2) Vyvlastňovací řízení se zahajuje na návrh orgánu státní správy, právnické nebo fyzické osoby, která má předmět vyvlastnění využít k účelu, pro který se vyvlastňuje. Pokud je navrhovatelem orgán příslušný k vyvlastňovacímu řízení, stanoví odvolací orgán, který jiný stavební úřad v jeho působnosti provede řízení a vydá rozhodnutí o vyvlastnění.

§ 113

(1) K projednání návrhu na vyvlastnění nařídí stavební úřad ústní jednání.

(2) Stavební úřad oznámí účastníkům řízení konání ústního jednání písemně nejméně 15 dnů předem.

(3) Námitky proti vyvlastnění musí účastníci řízení uplatnit nejpozději při ústním jednání. K námitkám uplatněným později a k námitkám, které byly v územním řízení zamítnuty nebo jež mohl účastník uplatnit v územním řízení podle tohoto zákona, se nepřihlíží. Na tuto skutečnost musí být účastníci řízení výslovně upozorněni.

§ 114

(1) Na základě výsledků vyvlastňovacího řízení vydá stavební úřad rozhodnutí o vyvlastnění.

(2) Odkladný účinek odvolání proti rozhodnutí o vyvlastnění nelze vyloučit. Užívání vyvlastněného pozemku a stavby

§ 115

(1) Vyvlastněný pozemek a stavbu lze užívat jen k účelům, pro které byly vyvlastněny.

(2) S užíváním pozemku a stavby pro účel, pro který byly vyvlastněny, musí být započato nejpozději ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o vyvlastnění; lhůta nesmí být delší než 2 roky.

§ 116

(1) Na žádost účastníka, jemuž byly pozemek nebo stavba vyvlastněny, zruší stavební úřad zcela nebo zčásti rozhodnutí o vyvlastnění práv k pozemkům nebo stavbám, jestliže nebylo ve stanovené lhůtě započato s jejich užíváním k účelu, pro který bylo vyvlastněno. Žádost o zrušení rozhodnutí o vyvlastnění lze podat kdykoli po uplynutí lhůty podle § 115 odst. 2, pokud pozemek nebo stavba neslouží k účelu, pro který byly vyvlastněny. Před uplynutím této lhůty lze žádost podat jen tehdy, jestliže územní rozhodnutí určující využití pozemku nebo stavby pro daný účel pozbylo platnosti nebo bylo zrušeno. O těchto právech musí stavební úřad poučit účastníka řízení v rozhodnutí o vyvlastnění.

(2) Bylo-li rozhodnutí o vyvlastnění zcela nebo zčásti zrušeno, má ten, kdo poskytl náhradu za vyvlastnění, nárok na její vrácení a ten, komu bylo vyvlastněno, nárok na náhradu způsobené újmy. Náhradu poskytne podle obecných předpisů o náhradě škody ten, v jehož prospěch bylo vyvlastněno. Nedojde-li k dohodě o těchto nárocích a jejich výši, rozhodují soudy podle obecných předpisů.

... na začátek ...