Ďasové
hra se zpěvy v pěti obrazech

Osoby:
Bluseband - tichý kli"ďas", řečený Profesor
Dorka - jeho statečná žena
Lof - básník z nejtemnějších, někdy také Lof"ďas"
Jones - svérázný literát a hudební "ďas"
Daniela - jeho můza
Mrazík - mladistvý gurmán a arbiter elegantiae, jehož specialitou je "grilovaný mořský ďas s kaparovou omáčkou"
Niki - známý cestovatel, vypravěč, paměť národa, přezdívaný občas jako "ĎaS" (dějiny a současnost)
Marcela - jeho družka
Mána - něžný divoch, dříve pru"ďas"
Vladěna - jeho křehká žena
Gart - jeho ohař

 


OBRAZ PRVNÍ


(Travnatou paseku za horskou chalupou prohřívá podzimní slunce.
Profesor obětavě řídí práci, jeho paní ovládá motorovou pilu.
Lof se sekyrou se drží ve stínu a Jones mezi dveřmi chalupy.
Ďasové se hemží nad poraženými kmeny a při práci družně rozprávějí.)

Bluesband: Jedem!
Dorka: Je to dobrý, dobrý, dobrý...
Bluesband: Zkus udělat krátkou...
Dorka: Uděláme krátkej.
Lof: Určitě. Udělej krátkej!
Dorka: Uděláme krátkej.
  ...
  (Zvuk motorové pily, do toho ostré ťukání sekery v Lofových rukou)
  ...
Lof: Je to sukovatý, svině...
Jones:
(vzdáleně) Jo?!
  ...
 

(Motorvá pila se zakašláním končí.
Profesor rozvážně začíná tančit mezi kmeny ...)

  ...
Bluesband:
(mimo obraz) Ááááá!


OBRAZ DRUHÝ


(Odehrává se na záparaží, kam postupně vycházejí všichni zleva,
kromě Lofa, který se zvolna blíží zprava s plechovkou v ruce.
Při řeči postávají, někteří usedají na lavici.)

Dana: Hele, je to pravák. Určitě!
Bluesband: To byla ranní vycházka, jo?
Dana: Uhmm.
Jones: RP...todlen... Ranní Procházka ... Cha, cha, cha
Dana: Ranní rozcvička.
Bluesband: To je něco jinýho... to nepiš, hele... LC a RP, to vím co je...
Mrazík: To má jenom jednu nohu?
Jones: Ne, to je ta druhá...
Mrazík: Jo, to je ta druhá, ta...
Dana: Ta jedna už je v polívce...
Jones: Počkej ale, Mánovi řeknem, že jsme byli na houbách ráno a že všichni našli minimálně pět - šet takovejch hub, tady...
Bluesband: A to všechno Mána promarnil na Jiráskově mostě...
Jones: Cha, cha, cha, cha, cha, cha, cha, cha...
Lof: Cha, cha, cha, cha, cha....
Mrazík: Proč na Jiráskově mostě?
Jones:

Ba ne... (zakopne) ...Ježíš, promiň!... (omlouvá se Profesorovi, na kterého málem upadl)... Mána volal ráno, že už jedou a pak se zjistilo, že jsou ještě na Jiráskově mostě... (při řeči si zapíná sako)

Mrazík: Ty máš ňáký elegantní sako. To je vysoce splečenský...
Jones: Vysoce splolečenský a hele ty tepláky, hele, chápeš, to je úplně... (rovná si puky na kalhotách) ...to je matroš, hele, vidíš to?
Mrazík: V tom bych moh chodit na státní zkoušky...
Bluesband:
Nevzal ty si ňáký moje plesový sako?
Mrazík: V tom bych já moh chodit na státnice...
Jones:

Pánové!
Lepší, než obvykle, teda...

(Řekne velice důrazně, a pak pokračuje v monologu. Zvuky se zvolna vzdalují, tak jak se zatahuje opona s podzimními motivy.)

 

 


OBRAZ TŘETÍ

(Světnice je osvětlena pouze několika petrolejkami . Ve tmě za hranicemi světelného kruhu posedávají těžko identifikovatelné postavy na lavicích podél stěn, popíjejí a zpívají. Niki razantně diriguje sbor nočních zpěváků. Scéna zůstane po celou dobu temná a nerozsvětlí se ani na okamžik. Opona se zvedá do rozezpívané písně, kterou doprovází kytara a foukací harmonika. Na oba nástroje hraje Mána.)

Niki:

Počkat, počkej, počkej, počkej!
(K Lofovi, který se na chvíli vynoří ze tmy, ve které v zápětí opět zmizí...)

Furt mlčej!
Pak se už věnuje bezvýhradně své dirigentské práci. Jeho pohyby i hlas jsou rozhodné a mužné.)

Chór:

...Dva měsíce ti potrvá ta cesta přes pláně, pozor, ať vždycky z čeho máš vařit svý snídaně, protože k čertu dojedeš, při bídným vaření, i tvoje mula musí žrát, jináč ti zcepení...

Příbuznejm doma do tváře se radši nedívej, až dojedeš budeš zarostlej a taky šedivej, až tě tvá milá uvidí, uslyš asi pláč, řekneš jí hele podívej, to je tvůj zelenáč...

A taky proti rudochům drž stráže za noci, po dlouhejch denních pochodech propuknou nemoci, horečka, to je špatná věc, ta lidi poráží, a kdo je marod nemůže stát v noci na stráži...

(Scéna se setmí, nástroje utichnou. Opona.)

 


OBRAZ ČTVRTÝ


(Odehrává se opět na záparaží, viděném z druhé strany. V pozadí kouřící sauna. Zvukovou kulisu doplňuje zurčení horského pramene, který ale není vidět. Všechny postavy sedí a rozprávějí. Jenom Mána stojí a Gart pobíhá neklidně od jednoho k druhému, občas zmizí mimo scénu. Rozhovor zřejmě již nějakou dobu trvá, takže jeho bezprostřední začátek je téměř nesrozumitelný.)

Vladěna: ...já mám příští rok...
Mrazík: (k Lofovi)...už's měl pětapadesátiny?
Lof: (se smíchem) ...no, právě, že né. Já nevím, jak na to příšel...Von říkal... Von říkal, že si pamatoval, jak jsme byli v tý hospodě, jak maloval Pavel,... že to bylo na podzim?!...
Vladěna: Ahá!
Mrazík: (k Bluesbandovi) Kdy máš ty pětatpadesát?
Lof: No, ale to bylo v květnu, že jo....
Bluesband: Já mám v prosinci...
Mrazík: To bude něco slavnostnějšího, takhle...
Vladěna: To Láďo, to si to užijem...
Lof: Já mám v květnu...
Bluesband: (něco nesrozumitelně bručí).
Mrazík: Jo, to je dneska? Tak to mě zase nenapadlo...
Vladěna: No počkej, to nemyslíš snad, že...
Mrazík: To nemůžeš ale zase takhle odfláknout, hele...
Vladěna: No!
Bluesband: (něco nesrozumitelně bručí).
Mrazík: To já bych tě nehnal, ale to je potřeba udělat nějakou publicitu, protože...
Bluesband: No a Nikotin to má ještě dřív...
Mrazík: Ten objednal husy.
Mána: Jak ty to máš, La"ďasi"? Dvacátýho, né?
Lof: Ty jsme objednali my, jako dárek.
Mrazík: To on říkal. "Už jsou objednaný husy. Čtrnáctýho." To mi řek'.
Lof: No, to jsme objednali my...
Mrazík: Já vím z mládí, že jedna dáma z naší rodiny, tý bylo pětapadesát a dostala koš květinový ve tvaru pětapadesátky a mně příšlo, že je mrtvá už, že je to tak strašně stará osoba...
Lof: Zatímco my jsme v tom samým věku tak mladý!
Vladěna: A čupr. ... Já jsem mojí mámě ušila k padesátinám chňapku, ze sportovního čísla, takhle těch padesát, a vona se urazila... a já jsem vůbec nepochopila, až teď...
Bluesband: Já jsem ke čtyřicátinám dostal tady na Robouši, tedy tady na chalupě, vod Mány, Palyboye a vůbec jsem se neurazil...
Všichni: Cha, cha, cha, cha, cha....
Mrazík: Taky jsem dostal k nějakejm narozeninám Playboye, od jednoho synovce, ale nevím k jakejm...
Lof:

Počkej, která je to ta tvoje maminka, taková ta blondýna? Taková štíhlá?

Vladěna: No! Říkala panu architektovi...
Bluesband: Maminka říkala, že je strašně ráda, že mně poznává... Já mám pocit, že už jsem jí viděl...
Vladěna:
Určitě!
Lof: Mně teda taky byla povědomá....
Vladěna:
No určitě! Na naší svatbě, říkala Láďovi, že je moc ráda....

(Z komína sauny se ještě kouří. Zdánlivý klid. A jenom čas se kolem řítí s tichým svistem.)

 


OBRAZ PÁTÝ


(Je ráno. Prší. Déšť šumí hlasitěji, nežli horský pramen. Na záparaží stojí Dorka a kouří první ranní cigaretu. Gart vyběhne do deště, v tlamě rohlík, který ukradl u snídaně. Vzdaluje se tiše a cílevědomě. Mizí v promoklé louce pod jezírkem.)

Vypravěč: Gart zase něco jde zahrabat.
Dorka: No, no, no!

(Opona. Konec)

 

 

Záznam pořízen 28. a 29.10.2006

Milí Ďasové,
protože nevím, jak kdo máte vybavený počítač, nabízím vám velmi úsporné videklipy ve formátu MP4 přístupné i pro mobilní telefony.

Nejprve si musíte stáhnout jednoduchý a úsporný přehravač.

Přehravač videoklipů si stáhněte zde!

Potom je třeba přehravač nainstalovat, ale stačí pouze "kodek a player" (součástí balíčku, který si stáhnete je i editor, ten ale nepotřebujete).
Kdyby se vám vůbec nic z toho nedařilo, napište na

jirka.lokaj@gmail.com..

.

Videoklip pak můžete spouštět z odkazu pod nadpisem příslušného obrazu např. z místa označeného jako:

OBRAZ PRVNÍ.

Vždycky chvíli musíte počkat, než se videosoubor stahne do vašeho počítače. Pak by se měl spustit sám.

Video, ani fotografie, jsem nijak zvlášť nestříhal a neupravoval a bohužel, při natáčení noční scény jsem taky zapomněl na to, že bych si mohl přisvítit. Takže, co bylo temné, je temné i tady. :-)

Fotografie si můžete zvětšit tak, že na ně prostě kliknete myší. Ty pořizované s bleskem ale nejsou moc kvalitní.

Doufám, že se vám vaše vlastní účinkování a velmi podnětné rozhovory budou líbit a že se třeba pobavíte, jako jsem se bavil já, když jsem stránku připravoval.

Mějte se. JL